ANO, je to ten zlaťák se startovním číslem 11 vyfocený o kousek níže, který vyrobil Libot Tomíček z SPŠ Masné a který dosáhl 580 ot/min.
Místo běžné základové desky Libor použil hliníkový chladič s odfrézovanýmí žebry pro válec, vodítko a šrouby. Získal tak výrazně velkou teplosměnnou plochu na chladné straně přehaněče. Původní základovou desku konstruktér použil jako teplosměnnou plochu na teplé straně přehaněče. A ta je minimálně dvakrát větší, než dno plechovky. Chladič je s deskou spojen čtyřmi šrouby, čímž vytvořil tuhý základ konstrukce. Tuhost uložení hřídele je oproti standartu zvýšena použitím dvou ložisek. Klikové mechanismy technik Tomíček vyvážil dvěma protizávažími napevno uchycenými k setrvačníku. Tření je na rozdíl od standartu sníženo mosazným vodítkem, které má lepší vlastnosti, než ocel. V pístu jsou vyrobeny zápichy pro lepší utěsnění. Klikové čepy jsou vyrobeny napevno. Zdvihy – důležitý údaj – Přeháněcí píst – 10 mm, pracovní píst – 20 mm. Vůle mezi přehaněčem a komorou – nešla změřit, komora byla utěsněna tmelem.
Drobnosti – které ovšem mohou být velice důležité, sdělím po konzultaci s vítězem hlavní kategorie konstruktérem Liborem Tomíčkem. Má-li kdo dotaz jak dosáhnout báječných a stabilních 580ot/min. neváhejte použít komentář tohoto blogu.
Jiří Toman