Moje Ekologie

MOJE EKOLOGIE

Už od dětství jsem chtěl mít vše přírodní – od účesu, oblečení, přes jídlo až po budoucí dům. Přírodní znamenalo maximálně jednoduché. Na vandry jsem vozil jenom celtu a deku, za stan bych se velice styděl, můj první spacák mi koupila až moje žena. Dodnes vzpomínám na mnohé, mrazivé noci, např. ve Vysokých Tatrách. Při prořezávání stromků jsem vždy trpěl s každou řezanou větví – “Je to nutné?”

Všechny možné petice za deštné pralesy, proti palmovému oleji, atd. podepisuji samozřejmě a ihned. Ten globální svět je zcela můj, jako přes ulici. Jenže ta skutečně blízká příroda přes ulici je na jednu stranu DIVOKÁ ŠÁRKA a na druhou stranu HVĚZDA – přírodní památka. (Bydlet v Liboci je super) A tak pod heslem Mysli globálně jednej lokálně “svádím boje” s jejich největším “nepřítelem” – což jsou Lesy hlavního města Prahy se svým zadavatelem MHMP.

 

Pokácené jasany

Stromy podél trati v Liboci jsou takové plíce v prostoru mezi Šárkou a Hvězdou. A když vám kus plíce vyříznou, tak to bolí.

Znáte zkracovačku přes trať mezi bývylým nádražím Liboc a dětským hřištěm? Při loňské výluce trati a její opravě zde zmizeli dvá nádherné jasany, které nezasahovaly nad trať. Trčí zde smutně stále jejich pařezy, 80cm a 50cm v průměru a souvislá řada stromů dostala požádnoi díru.
Hlásím událost na ČIŽP a jsem zvědav. Zároveň hlásím brutální způsob odstraňování keřů, které by mohly teoreticky zasahovat do trati – posuďte sami – ty roztřepané větve:

První reakce  z ČIŽP jsou plné empatie, tak očekávám výsledky šetření na ČD: Trvalo to asi půl roku :

Tak co jsem vlastně čekal od neprůstřelných, Českých drah?
Dozajista stačilo případné, suché větve otříznout.
Ale rovné, tvrdé dřevo štíhlých jasanů – to je lákadlo. Zbylé pařezy byly bez nejmenší vady.

A roztřepané větve? Lidé z domů podél trati to viděli: Dva kotouče proti sobě tříštivým způsobem odstraňují větve i menší kmeny – při pojíždění speciálního stroje.
Kdo má sílu změnit způsob práce ČD?
Když “bezpečnost provozu” je silný klacek na ekologii.

 

EKOLOGICKÝ OSKAR

Se svými soutěžemi (viz jiná stránka) jsem se dvakrát dostal do finále soutěže Energy Globe Award v kategorii Nápad a Mládež, kterou pořádá E.on. Protože všechny hodnocené projekty souvisí s energií, nazývá se soutěž ekologickým Oskarem.

A stalo se, že mne už třikráte pozvali do komise hodnotitejů této soutěže právě v kategorii NÁPAD.  Tak letos jsem dostal popsaných 65 projektů, které jsem hodnotil.  Dobrá škola pro učitele 🙂 Nápady od perpetua mobile až po super vítězný nápad, který pro mne od počátku čněl nad všemi o tři řády výše a který nebylo VŮBEC snadné mezi techniky a ekonomy prosadit a který nakonec zvítězil.

A tak se radujt spolu se mnou, krátké video Vám řekne vše:

https://www.tvnatura.cz/archiv/video/1278-navrat-vody-do-krajiny-podle-jiriho-malika

PREZENTACE ZDOŇOV

4.9.2019

 

Moje Hvězda

Hvězd mám více, ale ta nejrealističtějčí začíná od nás za libockým kostelem – bývalá obora vzniklá na místě středověkého pralesa Malejova. Dnes má status přírodní památky a nádherné buky tomu dávají punc. Ve vysokých korunách kypí ptačí život, zatím co dole je chladivý stín i v těch největších vedrech. Na jaře je tu vzduch provoněn od koberců divokého česneku a klikatý potůček, který zde na třech místech pramení, dotváří tento ráj na Zemi. Chodím zde obden s Tulinou a je jasné, že je to i ráj psí. Jenže Hvězda se stává i rájem horských kol a nadupaných mladíků. Jejich divoké jízdy ze svahů rozdírají zem na holý prach, na rozvětvených cestičkách nevyklíčí ani tráva, natož aby vyrostl strom. A tak ráj cyklokrosařů ničí ten ráj primární, přírodní.  Absence řádu je zde zcela zřejmá. A tak se erozní rýhy začínají množit. Co započalo brzdící kolo, dokončuje voda splavující půdu. A tak domlouvám schůzku s člověkem z MHMP, nejvýše zodpovědným za stav Hvězdy. Je to Ing. Dan Frantík, který vše řídí, plánuje a úkoluje Lesy hl. m. Prahy. Je to po třech letech už schůzka druhá, tentokrát při příležitosti kontroly hospodaření dle kritérií FSC. A tak naše skupinka – Dan Frantík, Vladan Raidl (kontrolor FSC) a další zaměstnanec MHMP, zřejmě biolog, kráčí lesem a cestou probíráme ožehavá témata, která mne pálí – na rozdíl od těch zodpovědných. Je pátek dopoledne 29.3.2019.

Téma první:

Vysazování jedlí v pravidelných vzdálenostech 1,2m – jako v produkčním lese. – Raidlovi to vůbec nevadí, Frantík uznává, že by to bylo lépe rozptýleně, ale prý to čas srovná.

Téma druhé:

Návštěvníci si chodí, kudy chtějí a tak narůstá množství cest na úkor přístích stromů. – Všichni tři se do mne obouvají, že v žádném případě nemohou přikazovat, kudy se smí a nesmí chodit. Je to prý sice přírodní památka, ale příměstský les.

Téma třetí:

Řád Hvězdy je podle mne zastaralý, nefunkční, nevhodně umístěný na spodku informačních tabulí, napsaný malými písmeny. – Evidentně nehodlají nic měnit, protože infotabule jsou nové.

Téma čtvrté:

Používání Roundupu. Opravdu ho, i přes celosvětové zákazy, tady v přírodní památce používají a ještě ho všichni tři lesáci obhajovali jak je skvělý. Používají ho proti ostružinám mezi stromy. Na námitku že mezi ostružiny nebudou chodit lidi se dozvídám, že by tam nerostly semenáčky stromů.

Téma páté:

Způsob těžby stromů. Pan Frantík má jasno: velké stromy se musí kácet, aby nestínily těm menším😩 – to jsme v přírodní památce, kde si představuji jednou čtyřistaleté stromy. Moje představy o bezzásahovém lese jim připadají naivní – prý by se les zhroutil. Prý je na to obora malá. Jenže to by přišli o peníze za dřevo. Současné vědecké výzkumy o komunikaci stromů, o tom, jak staré stromy učí mladé jim neříkají nic.

Téma šesté:

Cyklisti na horských kolech. – Jsou velkým problémem, se kterým si Magistrát neví rady a tak nedělá nic. Dokonce je podporuje.  A tak se dozvídám, že tuto značku “Stezka pro chodce a cyklisty společná” sem dali kvůli tomu zákazu segwayů. Ihned za branou, na všech třech hlavních cestách k letohrádku je značka s přeškrtnutým kolem. Přitom to jsou jedinná místa, kde cyklisti nevadí, cesty jsou široké. A tak cyklisti jezdí v lese a nespočetné cestičky je vždy přivedou na svahy, kde brždění, či jízdou do kopce odírají zema způsobují erozi. A divokou jízdou ohrožují chodce. Stojíce nad jednou evidentní erozní rýhou, kterou musí všichni tři uznat, navrhuje pan Frantík porazit jeden dub a ponechat ho napříč. Toto řešení jsem mu v dopisech navrhoval už několikrát, ale s tím, že se pro jiný účel poražený strom dopraví na místo ve svahu. Ale to bych chtěl asi moc, tak souhlasím. Strom je ihned označen a do týdne leží tak, jak jej vidíte na fotce.

Ten poražený strom je jedinný výsledek mojí misie pro Hvězdu a je dohodnuto, že to je pokus, který vyhodnotíme. Za rok se má kontrola hospodaření FSC konat znovu. S tím se s lesáky loučím. Ale už teď je vidět, že divočáci objíždí překážku cestou zleva i zprava. Slíbené značky se zákazem jízdy na kolech dosud instalovány nebyly.

Magistrát prostě odmítá vytvářet ve Hvězdě řád a dohlížet na jeho plnění.

21.4.2019

Průběžné hospodaření LHMP  řízené MHMP   V čele s Ing. Frantíkem

Hvězda je přírodní památka – nádherné buky, duby staré asi 250 let.
Ale přesto se na Hvězdu vztahuje lesní zákon. A tak se tu kácí. V nedávné době proběhly i holoseče a paseky po nich jsou nepřehlédnutelné (tehdy se pochlapila i MČ P-6 a požádala MHMP, aby Hvězda přešla pod Prahu 6). Nu, bohužel.

Základní problém, který vidím na současném hospodaření:

Velké stromy se musí pokácet, aby udělaly prostor (světlo) pro ty menší.
Hrůza !!!

To je mimo současné poznání o životě v lese. To je 1. polovina 20.stol.

podívejte se na tuto krárkou přednášku, kde se vše polopatě dozvíte:

JAK SI POVÍDAJÍ STROMY

Schůzka 22.3.17 s ing. Frantíkem

Jeho Hlavní kritérium je dostatek světla pro duby a buky a obava, aby duby příliš nezestárly a nepřestaly plodit. Též obava o pád stromu na zeď.

Z toho vyplývá neustálá práce, řídký les, spousta cestiček, šíření ostružin, jejich stříkání roundupem. Ve spojení se stále vyšší návštěvností a neomezenou jízdou na kolech bude Hvězda stále méně klidným místem.

Doporučení:

Nový řád, Zákaz kol, ponechat vyšší biodiverzitu, do rozhodování zapojit ekology a nenechat to na lesnících, nechávat padlé stromy ležet na místě…

Udělat studii o rozmanitosti druhů. Jsou tam opravdu všechny druhy rostlin a zvířat popsané na info tabulích?

Paradoxy v myšlení:

Řídký les -> více cestiček -> obava o bezpečnost -> více kácení tam, kde by pád větve neměl vadit

Řídký les -> množení ostružin -> používání roundupu (!houbaři)

Řídký les -> více lidí i kol po ploše parku -> sešlapávání půdy, méně vzácných zostlin

 

Popsaný výzkum o komunikaci stromů začal někdy před 30 lety v Kanadě. V současné době ale pobíhá ideální lesnická praxe v Nemecku – je to zejména lesník a popularizátor Peter Wohleben, který o tom napsal už několik knih (nakladatelství Kazda).
Chtěl  jsem po panu Frantíkovi, aby vnitřky lesa ve Hvězdě byly bezzásahové. Tvrdí, že by se les zhroutil, prý je Hvězda malá.

Oslovil jsem přímo pana Wohlebena a popsal mu situaci. Podle něj by to šlo. Stejné argumenty používají i v Německu.

A tak se budou mateřské stromy, které učí a pomáhají těm mladším, kácet dál.

A k této komerční filosofii lesáků přibývá kácení kvůli kůrovci a kvůli suchu!
Všimněte si buků u pramenu Světlušky – jsou tam tři torza statných stromů – Ač u pramene, přesto uschly.

Jediné, co může situaci změmit, je společenský tlak – Ale to už je na nás, na všech.

 

 

Znehodnocené remízky

Remízky jsou lesní ostrůvky vysázené v osmdesátých létech v Šárce na velikých loukách. Člení krajinu a slouží lidem i zvěři. Je jich tam alespoň 20.

V zimě 2018 je všechny postihla rána v podobě zásahu Lesů hl. města Prahy: Celý podzim, zimu a jaro remízky obcházeli dělníci s řetězovými pilami umístěnými na násadách a OŘEZÁVALI VŠECHNY VĚTVE DO VÝŠE 5 METRŮ !!

Všichni nezaujatí odborníci, např. z katedry Ekologie ČZU mi potvrdili, že je to škodlivý nesmysl. Ale jakmile jsem po nich ctěl písemné vyjádření, tak jsem nic nedostal. Oficiální důvod podle Ing. Frantíka – vedoucí odd. ochrany přírody MHMP – aby bylo možné sekat trávu na okraji remízků. Ten nesmysl podpořila i tehdejší radní Plamínková.

Důsledek takto ořezaných remízků? :

– Vysoušení půdy v letních vedrech

– Zvěř ztrácí možnost úkrytu

– Snížení biodiverzidy (větší sucho – méně živočichů i rostlin)

Dvě peličky na závěr:  Když jsem přímo na místě u remízků zastihl skupinku – Frantík+ odborník z MHMP + hajný – a ukazoval jsem jim nesmyslnost té práce, která byla očividná, tak jsem se navíc dozvěděl, že remízky budou bezpečnější (nikdo se tam neschová). 😀

A na úplný závěr hajný vyslovil svou myšlenku – před malým remízkem  pod dětským hřištěm pronesl: Zde je v prostředku lípa a kolem šest stromů (borovice, smrk, buk …). KDYŽ VŠECHNY STROMY OKOLO LÍPY VYKÁCÍM, LÍPA SE KRÁSNĚ ROZROSTE 😅

– To, že společenství stromů je mnohem víc, než osamocený strom, to mu nic neříkalo. A tento člověk má na starosti celou Divokou Šárku.

 

 

 


Případ soutěska v Divoké Šárce

Stručně: Na podzim 2017 nechal MHMP strhnout v nejcennější části Divoké Šárky, v rezervaci 56 m3 skal. Původní plán byl 250m3 – 800 milionů let starých buližníků, tvořících tu nádhernou soutěsku. Prý r bezpečnostních důvodů.
Posudek vytvořila geologická firma ze severních Čech na žádost MHMP. Otázka zněla: Může skála někdy spadnout? Odpověď: Možná by někdy mohla.  A tak pozvali horolezce s pneumatickámi klíny, na tři týdny uzavřeli soutěsku a masakr začal. Důsledkem pádů kamení je i nově vymudovaný mostek přes potok.
Pozval jsem na místo činu geologa NM pana Dalibora Velebila a ten jasně řekl, že takto staré buližníky nikdy ve větším měřítku nepadají. Občas malé kameny. To odpovídá zkušenosti – v Šárce nikdy nic ve známé minulosti nespadlo.
Důvod strhávání je jasný: Dotace EU. Akce stála 1 600 000.- Pracovali na ni dva horolezci, jedna obsluha dole a jeden nakladač. Za tři týdny hotovo. Jizva na skále zde bude stále.
Radní Plamínková vše schválila a posvětila.

Hrůza, prohlídněte si jizvu zdola i shora.

 

NADMĚRNÉ  LÁMÁNÍ  SKAL  V  DIVOKÉ  ŠÁRCE

Vážení

Tento text má sloužit jako upozornění,  výzva a žádost.

Upozorňujeme veřejnost, že v nejcennější oblasti Divoké Šárky – na skalním masivu Žabák se chystá podle našich úvah zbytečné odlamování kamenů ve jménu bezpečnosti návštěvníků této jedinečné lokality.

Vyzýváme odborné instituce k zaujetí stanoviska k níže popisovanému problému.

Žádáme OOP MHMP, aby nechal znovu, nezávisle a odborně provést posouzení každého (z asi čtyřiceti), již žlutě označeného kamene, určeného ke stržení.

Co nás k tomuto kroku vede?

o odstranění dvou, desítky metrů krychlových velkých, bloků skal v přírodním unikátu – skalní soutěsce Džbán nám osobně při návštěvě OO MHMP bylo panem Petrem Slavíkem přislíbeno, že se v Šárce už žádné velké odlamování skal dít nebude.

Máme obavy, že se pravděpodobně jedná o potřebu vyčerpání dotací a proto je míra pravděpodobnosti pádu kamene a zranění návštěvníka extrémně nadsazena.

Divokou Šárku – její půvab milujeme a chceme ji ponechat příštím generacím nezohavenou zbytečnými zásahy.

Jaké jsou následky zásahů do skalních masivů?

  1. Estetický – šárecký kaňon je v buližníkových skalách tvořen vodním živlem již 800 miliónů let a silný dojem, který návštěvník získá je to nejcennější, co pražany, ale i zahraniční turisty do Prahy láká. Na ostré zbytky skal a nepřirozené plochy vzniklé odlomením není nikdo zvědavý (viz fota v příloze). A stovky let bude trvat, než příroda stopy zahladí.
  2. Každý násilím odlomený kámen odkrývá spáry a tím umožňuje mnohem rychlejší erozi zatékající a mrznoucí vodou.
  3. Každý zásah specializovanou firmou, která jej provádí, podporuje tlak na další zakázky, při nichž se ničí příroda ve jménu přehnané nebezpečnosti.

Jaké jsou naše podklady, z nichž vycházíme?

  1. V Divoké Šárce se pravidelně a po léta pohybujeme. Z vlastní zkušenosti a ani z historie není znám případ, že by samovolně padající kámen někoho zabil nebo zranil.

       Rovněž informace od horolezců nesvědčí o tom, že žlutě označené kusy skal by se      

       mohly uvolnit. V některých jsou dodonce i horolezecké skoby.

  1. Podrobná zpráva od geologa Mgr. Jana Hlouška  – viz příloha 1

Co očekáváme od zveřejnění této zprávy?

  1. Širší publicitu a veřejnou diskusi
  2. Posouzení problému nezávislými odborníky

Pohled shora;


Zbývá dodat: Padající kameny poškodily můstek přes potok. Ten se přebudoval teprve nedávno. Škoda 2 miliony .

A tak nás ty dotace EU na ekologii stály dost – 1,5 mil za lámání skal, 2 mil za mostek a hlavně ohavně odlámané biližníky staré 800 miliónů let: