Milí přátelé Stirlingových motorů a milí soutěžící
V prvé řadě se omlouvám za delší pauzu v tomto blogu. Životní události bývají k takovéto činnosti někdy dost nepříznivé. Teď je ale čas pustit se do díla.
Část zájemců o soutěž již začala pracovat, část jich rozvažuje nad obdrženými součástkami a část si je ještě nevyzvedla. Pro všechny bych měl pár tipů, které by mohly naše Stirlingy urychlit a které ještě nebyly realizovány. Loni jsem dával tip na vytvoření Rossova mechanismu – a jak se povedl. To, že nebyl z nejrychlejších byla příčina jiná, nikoliv v mechanismu. (velká hmotnost a tím i tepelná setrvačnost komory). Doufám tedy, že jej opět někdo uvede v život. Na první pohled je patrné, že motorek má menší setrvačné síly a nevibruje v otáčkách.
1.tip
Mosazná kluzná ložiska
Mosaz má s hliníkem (pístní čep) i s ocelí (klikový čep) nižší tření a menší opotřebovávání. Práce není obtížná: Potřebujete kousek mosazné trubičky s vnitřním průměrem menším, než 3mm. Uříznete délku asi 4mm, vyvrtáte díry do ojnic tak, abyste trubičku zalisovali s přesahem asi 0,2mm, délku pouzdra zabrousíte dle potřeby a nakonec díru protáhnete výstružníkem o průměru 3mm. (trubičku lze koupit v modeláři)
2.tip
Regenerátor
Ten, kdo se jen trochu více zajímal o Stirlingovy motory na tento pojem narazil.
Regenerátor velice zvyšuje účinnost Stirlingova motoru. Jak pracuje? Řekněme nejprve jak pracuje motor čistě bez regenerátoru: Na teplé straně se vzduch plamenem ohřívá, na studené straně ochlazuje. Díky přehaněči se tedy většina vzduchu rozpíná – větší tlak a smršťuje – menší tlak a to působí na pracovní píst. Teplo dodávají a odebírají čelní plochy – pro ten účel leckdy ožebrované.
Jenže – když proudí vzduch škvírou mezi přehaněčem a plechovkou, už se ohřívá, či ochlazuje o jejich stěny a využívá jejich teplo.Toho je však málo. Jistě znáte Q = m.c.dt
Regenerátor tento jev znásobuje: Účelem je, aby vzduch při přepouštění proudil okolo hmoty, která má velkou hmotnost m, velké měrné teplo c a přirozeně, aby byl co největí rozdíl teplot dt. Též je důležité, aby povrch vložené hmoty byl co největší. Co tedy vložit do té úzké mezery mezi přehaněč a plechovku či vyrobenou komoru? A nešel by využít samotný přehaněč?
Zatímco Rossův mechanismus i kluzná ložiska jsem si sám dělal, o regenerátoru uvažuji a probírám si v představě různé varianty. Doufám, že se někdo chytí drápkem a posune naši soutěž opět na vyšší úroveň.
Hodně dobrých nápadů přeje
JT