Vítězný(é) motor(y)

Mílí přátelé a konstruktéři nových Stirlingových motorů

Rád bych zde trochu popsal dva nejlepší stroje naší soutěže. Mám na mysli z hlediska hlavní kategorie – nejvyšších otáček.

Jak to dělají ti kluci z Masné, že se jim to tak točí ??

Kdo studuje v Masné, tomu je vše jasné – říká jejich reklama.

Pojďme jim tomu trochu přijít na kloub:

Pavel Skořepa – 645 ot/min, fotografii celku bohužel nemám, ale motor má velmi podobný jako

Lukáš Rožníček – 633ot/min.

– Spodní deska je vyříznutá, plamen ohřívá dno plechovky – spodní deska brání ohřevu horní, základové desky.

Chladič je tuhý a mohutný

Píst je mírně zkrácený a odlehčený – se třemi širokými zápichy. Příliš velká styčná plocha sice výborně těsní, ale zato viskozita oleje motorek brzdí.

Mazání – olejem WD ve spreji – má velmi nízkou viskozitu

Mosazné vodítko

Vyvážení

Jak známo, na otáčky má vliv zdvih klikového mechanismu. Ten je u Pavla skořepy vyroben jednoduše, bez nastavitelného poloměru kliky takto:

Poloměr kliky přehaněče: R = 4.8mm

Poloměr kliky pístu R = 10,2 mm

A na závěr ještě pár rad, jak zvýšit otáčky našich motorů:

Z předchozího vzplývá

– zvýšit přestup tepla do motorku – ohřívat přímo dno plechovky při vyříznuté spodní desce se zdá být výhodné.

– zabránit ohřevu horní, chladící desky obtékáním horkého vzduchu kolem plechovky. K tomu je též výhodná spodní deska.

– Dobré chlazení – velký žebrovaný chladič – (ale kde je sehnat – raďte, prosím)

Další tipy pro zvýšení otáček:

– Využít možný zdvih přehaněče tak, aby v dolní i horní úvrati byla minimální mezera mezi přehaněčem a plechovkou / horní deskou. Důvod? – aby se maximum vzduchu ohřívalo a maximum ochlazovalo.

Pozor! – Výška přehaněče nemusí být taková, jak ji určuje šířka plechu v sadě součástek.

– Předcházející bod souvisí s přesností výroby – Při prohlížení uvedených dvou nejrychlejších motorů jsem narazil na veliké vůle v čepech. Tady je rezerva pro zvyšování otáček – při přecházení přes úvratě dochází vlivem setrvačnosti ke “cvakání” a ztrátám.

Máte-li chuť, pusťte se do úprav vašich motorů.

A ještě jedna výzva: První místo za vylepšení, inovaci získal Rossův mechanismus. Ten však neběhal příliš rychle. Kromě velké hmotnosti setrvačníku bylo pravděpodobně příčinou i to, ža zdvihy obou pístů byly stejné. (trojúhelník vahadla byl rovnoramenný).

Zkušenost tří let soutěže (ale i výpočty – zkuste stavovou rovnici) ukazují, že stejné zdvihy rozhodně vhodné nejsou. Trojúhelník vahadla však být rovnoramenný nemusí!

Toť výzva. Třeba na prázdniny.

A ještě na závěr krátké video druhého kola soutěže – tak, jak jej zachytil Ing. Petr Hellebrand z SPŠ Prosek. Díky.

http://www.youtube.com/user/jiritom

http://www.youtube.com/watch?v=Mo1VzmLqFRg

Hezké dny přeje

Jiří Toman